Energetický příběh civilizace měl až do začátku tohoto století jedinou hlavní kapitolu. Pro naše potřeby se těží a pálí fosilní paliva – prehistorická biomasa, do níž se po stovky milionů let ukládal uhlík odčerpávaný rostlinami z ovzduší, což pomáhalo regulovat teplotu. Lidé ale tento dávno pohřbený svět v posledním století do atmosféry rychle vracejí emisemi skleníkových plynů. Závažnost dopadů na klima už známe, proto je žádoucí urychlit úsilí o nahrazení fosilních paliv novými zdroji energie. Podstatné omezení emisí (odborně nazývané mitigace) však také vyžaduje proměny výrobních postupů, dopravních systémů, spotřebních návyků i cestování. Vlastně celkovou změnu hospodářství a našich zvyklostí, a proto je to taková výzva.
11 tun CO2 s je roční uhlíková stopa na 1 obyvatele ČR. Do roku 2050 je nutné ji pro účinnou ochranu klimatu snížit až o 90 %
Příklady systémových a dalších mitigačních opatření
- Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE)
- Fotovoltaické a větrné elektrárny
- Vlastní výroba energie a tepla (domácnosti, obce) z OZE
- Úspory energie (například zateplení domů, LED světla, výměna oken)
- Nákup elektřiny z OZE („zelená elektřina“)
Podpora nízkoemisní dopravy
- Omezování individuální motorové dopravy ve městech
- Rozvoj bezuhlíkové dopravy (vodík, elektromobily vč. nabíjení z OZE)
- Infrastruktura pro nemotorovou dopravu a elektromobilitu
- Videokonference místo letecké přepravy a služebních cest
Inovace v průmyslových odvětvích
- Energetické a materiálové úspory, využívání odpadů (jako nové zdroje)
- Změny v logistice, využívání místních surovin, zavádění čistších technologií
- Náhrada procesů (např. v chemickém průmyslu) a materiálů (např. hliníku či plastů) působících vysoké emise skleníkových plynů
- Zachycování a ukládání uhlíku z atmosféry (CCS)
Termografie běžného domu v pozadí a pasivního domu v popředí barevnou škálou zobrazuje vyzařování povrchů stavby. V pozadí za stromy je konvenční stavba s nedostatečnou izolací a patrnými tepelnými úniky v oblasti oken.