Změna klimatu se v současnosti projevuje po celé Evropě a dopady můžeme pozorovat také v České republice. Průměrná roční teplota evropské pevniny byla mezi roky 2008–2017 o 1,6 až 1,7 °C vyšší než v předindustriálním období. To znamená nejvyšší hodnotu za celou historii měření (od roku 1850). S oteplováním a snížením stability klimatu souvisí řada dalších dopadů, například zvýšení počtu vln veder na dvojnásobek v posledních 50 letech a současně snížení počtu chladných nocí na polovinu.
Roční úhrny srážek v ČR po roce 2010 jsou v průměru o 5 % nižší oproti dlouhodobému normálu (1981–2010), s výraznějším poklesem na jaře a v létě. O něco vyšší úbytek srážek oproti normálu byl zaznamenán na jihu a východě Moravy (v posledních třech letech dokonce až 15 %). Nárůsty teplot jsou doprovázeny výrazným úbytkem sněžení a rozsahu sněhové pokrývky, ale i posunem fenologických fází u různých druhů (rašení pupenů, kvetení, hnízdění, …), které bylo mezi roky 1961–2012 uspíšeno o 8–16 dnů.
16 rekordních roků od roku 2000 – tedy 16 ze 17 nejteplejších let za celou historii měření teplot v Evropě bylo zaznamenáno v období
po roce 2000.
Vývoj klimatu v české republice
Dosavadní stav (obvyklý pro období 1981–2010)
Předpověď pro rok 2050 při střední úrovni emisí
Očekávané dopady změny klimatu v ČR
- Pokračující nárůst extrémních teplot a projevů počasí (přívalových dešťů, vichřic, vln veder a dalších)
- Ohrožení zdraví a úrody (rizika plynoucí z rostoucích teplot a šíření stanovišť přenašečů chorob včetně škůdců)
- V jarním a letním období méně srážek a současně rostoucí výpar (výskyt sucha při záporné vodní bilanci – viz mapa)
- Snižování vydatnosti a kvality vodních zdrojů
- Ohrožení ekosystémů (zvláště lesních s nepůvodním druhovým složením a horských)
- Zvýšení rizika lesních požárů, snížení ekonomické hodnoty lesů
